Dobrovolničení v zahraničí: jak začít, kde hledat a na co si dát pozor

Pod jedním slovem se schovávají hodně odlišné věci. Než začneš hledat, vyplatí se vědět, mezi čím vlastně vybíráš.

Všechna tři místa — Maďarsko i obě thajská — jsem našel přes Workaway. Funguje to jednoduše:

1. 01Vytvoříš si profil. Napiš tam něco o sobě, přidej fotky a buď konkrétní — hostitel se podle toho rozhoduje.
2. 02Hledáš hostitele podle země a typu pomoci. Filtry zvládnou zvířata, farmu, hostel, děti i tvorbu obsahu.
3. 03Pročteš popis. Co se dělá, kolik hodin, co je v ceně, jaká je délka pobytu.
4. 04Zkontroluješ recenze. Kolik jich je, jak jsou staré a co v nich lidé opravdu píšou.
5. 05Napíšeš hostiteli osobní zprávu. Tohle je nejdůležitější krok — viz sekce níž.
6. 06Domluvíš si podmínky předem. Písemně a konkrétně, ne „nějak se domluvíme na místě“.

Workaway je placená platforma. Individuální členství aktuálně startuje zhruba na 69 USD / 59 eurech ročně, v korunách zhruba 1 450 Kč. Cena se může měnit, takže si ji vždycky ověř přímo u nich. Za mě to byla nejlepší investice celého gap yearu — vrátila se mi hned prvním ubytováním.

Nečekej, že pošleš jednu univerzální zprávu deseti hostitelům a někdo tě automaticky vezme. Takové zprávy poznají na první pohled a většinou je ignorují.

Z mojí zkušenosti má smysl:

• přečíst si celý profil hostitele
• zmínit konkrétní věci z jeho nabídky
• vysvětlit, proč tě zajímá právě tohle místo
• napsat něco o sobě
• uvést, kdy přesně můžeš přijet a na jak dlouho
• zmínit zkušenosti, které se hodí právě sem

Já jsem takhle obepsal spoustu míst. Třeba ve Španělsku jsem chtěl něco najít a skoro nikdo mi neodpovídal.

Odmítnutí nebo úplné ticho není nic neobvyklého. Počítej s tím, že napíšeš pěti, deseti i víc místům a odpoví ti zlomek. Není to o tobě, hostitelé mají plno nebo prostě neodepisují.

Nedomlouvej si „nějaké dobrovolničení“. Domluv si konkrétní představu o tom, jak bude vypadat tvůj běžný den.

• Kolik hodin denně budu pracovat?
• Kolik dní v týdnu?
• Co přesně budu dělat?
• Dostanu ubytování?
• Dostanu jídlo, nebo si vařím sám?
• Platí se něco navíc?
• Budu mít vlastní pokoj?
• Budu bydlet s dalšími dobrovolníky?
• Jak daleko je nejbližší město?
• Jak se na místo dostanu?
• Jaké jsou podmínky koupelny a kuchyně?
• Je potřeba vlastní doprava?
• Jak dlouho očekávají, že zůstanu?
• Jsou recenze aktuální?
• Jak dlouho hostitel na platformě působí?
• Co říkají předchozí dobrovolníci?

A počítej s tím, že profil není vždycky realita. Já jsem v zoo v Maďarsku pracoval osm hodin denně místo pěti — ale zase jsem byl celý den u zvířat, takže mi to za to stálo. Jde o to, aby tě rozdíl nepřekvapil.

Jezdi hlavně na místa, která už mají reálné recenze a dají se prověřit. Konkrétně:

• Přečti si recenze přímo na platformě — a hlavně ty nejnovější.
• Vyhledej si místo na Googlu a na sociálních sítích.
• Zkus najít lidi, kteří tam skutečně byli.
• Hledej název organizace plus „review“, „experience“ nebo „volunteer“.
• U malého projektu nemusíš najít nic — to samo o sobě neznamená, že je špatný, jenom buď opatrnější.

Pokud to jde, napiš před odjezdem někomu, kdo tam byl před tebou. Pět minut psaní ti může ušetřit hodně nepříjemných dní.

Speciální kvalifikaci většinou mít nemusíš. Zároveň neplatí, že každý projekt je dostupný každému — někde chtějí jazyk, řidičák, věk nad 18 nebo konkrétní dovednost. Víc nápadů najdeš i na stránce co dělat během gap yearu.

Pokud je to tvoje úplně první zkušenost, osobně bych začal někde v Evropě. Doprava je jednodušší, kulturní rozdíly nejsou tak velké a kdyby se něco pokazilo, jsi relativně blízko domova.

Ale rozhodně bych se nebál ani Asie. Já jsem dobrovolničil i v Thajsku a právě tam jsem zažil jedny z nejsilnějších momentů celého gap yearu.

Jestli sám váháš, jestli je tahle cesta pro tebe, zkus krátký test nebo si přečti, co gap year vlastně je.

Tohle nejsou doporučení, že sem musíš jet taky. Jsou to tři konkrétní zkušenosti, na kterých je vidět, jak rozdílně může dobrovolničení v zahraničí vypadat.

Maďarsko · říjen · přes Workaway

Měsíc v záchranné stanici pro exotická zvířata v Maďarsku

Místo se jmenuje Mecske zoo. Strávil jsem tam zhruba měsíc a našel jsem ho přes Workaway. Práce byla každý den kolem zvířat: úklid výběhů, voda, krmení, běžný provoz. Fyzická práce, ale s jasným smyslem — a hodně času přímo ve výbězích.

Nebyla to klasická zoo, ze které bych měl špatný etický pocit. Šlo spíš o záchrannou stanici pro exotická zvířata, která byla nechtěná, zabavená nebo už neměla kam jinam jít. Měl jsem z toho dobrý pocit, protože ta zvířata tam fakt dostala druhou šanci.

Ubytování bylo spíš základní, ale dalo se to v pohodě zvládnout, a kolektiv byl skvělý. A jedna věc, kvůli které o tom vůbec píšu: na stejném místě byli lidé, kteří si podobný program platili přes placenou organizaci. Já jsem se tam dostal přes Workaway.

Thajsko · únor–březen · přes Workaway

Dobrovolničení u slonů v Thajsku

Organizace se jmenuje Somboon Legacy Foundation a věnuje se záchraně a ochraně slonů. Byl jsem tam zhruba měsíc a taky ji našel přes Workaway.

Důležité: organizace se mezitím přesunula, takže nemůžu zaručit, že dnešní podmínky budou stejné jako ty, které jsem zažil já.

Náplň práce: mytí a úklid nádob slonů, příprava limonád pro návštěvníky, otevírání a zavírání muzea, práce kolem muzea a běžné každodenní úkoly. Někteří dobrovolníci dělali i průvodce turistům, to jsem ale osobně nedělal.

Etická stránka, jak jsem ji tehdy viděl já: slonů jsme se nedotýkali, turisté se jich nemohli dotýkat a nebylo tam žádné ježdění na slonech. Takhle to fungovalo v době mojí návštěvy — není to nezávislé odborné hodnocení organizace.

Ubytování bylo tehdy hodně příjemné, prakticky hotelové. Za jídlo jsem během zhruba měsíce zaplatil kolem 4 500 Kč. Nejlepší na tom ale byli lidi — přijeli jsme skoro ve stejnou dobu, rychle jsme se propojili a jezdili spolu na výlety, na thajské trhy nebo na karaoke.

Tohle bylo jedno z nejlepších období mého života.

Thajsko · březen–duben

Dobrovolničení v buddhistickém centru v Thajsku

Místo se jmenuje The Vijjaram Dhamma Center a leží v Ban Rai District v provincii Uthai Thani. Je to menší vesnice zhruba tři a půl hodiny severozápadně od Bangkoku.

Den začínal kolem páté ráno. Meditace, úklid, zametání, práce kolem chrámu, úklid po jídle, sbírání listí a drobné práce. Mezi tím hodně volného času, lekce meditace a chodící meditace. Mohl jsem taky doprovázet mnišky při ranním získávání almužen a zblízka sledovat místní buddhistickou kulturu. Rytmus života tam byl extrémně jednoduchý.

Tohle pro mě nebylo vždycky jednoduché. Měl jsem tam hodně volného času a někdy jsem se opravdu nudil. Zažíval jsem i velké krize. Ale právě díky tomu jsem měl obrovské množství času přemýšlet, psát si deník a všímat si věcí, které se mi dějí v hlavě.

Odvezl jsem si odtamtud plný deník poznámek, nápadů a pozorování vlastních myšlenkových vzorců. Byl jsem taky svědkem toho, jak se ženy na zhruba deset dní stávaly mniškami — to byl kulturně asi nejsilnější zážitek celého pobytu. Jídlo bylo dobré, ubytování taky, podmínky jednoduché. Je to zkušenost, ke které se chci vrátit.

1. 01Rozhodl bych se, co chci zkusit.
2. 02U první zkušenosti bych začal Evropou.
3. 03Prošel bych Workaway a další relevantní platformy.
4. 04Nejdřív bych hledal možnosti bez vysokého programového poplatku.
5. 05Vybral bych si několik míst, ne jedno.
6. 06Přečetl bych všechny recenze.
7. 07Prověřil bych místo i mimo platformu.
8. 08Napsal bych personalizovanou zprávu.
9. 09Oslovil bych víc hostitelů najednou.
10. 10Vyjasnil bych si pracovní dobu, ubytování, stravu a další podmínky.
11. 11Zjistil bych dopravu a co mě čeká hned po příjezdu.
12. 12Měl bych finanční rezervu.
13. 13Měl bych plán B.
14. 14Nečekal bych perfektní zkušenost.
15. 15Jel bych tam s otevřenou hlavou.

Na peníze kolem celého roku se dá dívat podobně prakticky — konkrétní čísla mám v článku kolik stojí gap year, a celkovou přípravu rozebírám v průvodci, jak na gap year.